संस्‍कृतशब्‍दकोशः

संस्‍कृत-हिन्दी-आंग्ल शब्दकोश


संस्कृत — हिन्दी

विरु — पक्षिणाम् शब्दनानुकूलव्यापारः।; "एष खगः मधुरम् विरौति।" (verb)

Monier–Williams

विरु — {vi-ru} √1. P. {-ruvati}, {-ravati}, {-rauti}, to roar aloud, cry, buzz, hum, yell, sing, lament, &c. Kāv. Kathās. &c##cry or call to, invoke Bhaṭṭ.: Caus. {-rāvayati}, to roar or scream aloud Mn. iv, 64

विरु — {vi-ru } √1. P. {-rujati}, to break to pieces, tear asunder, crush, destroy RV. &c. &c

इन्हें भी देखें : अभिविरुच्; अलिविरुत; अविरुद्ध; आचारविरुद्ध; ख्यातविरुद्धता; ख्यातिविरुद्धता; द्विरुक्त; द्विरुक्ति; स्वच्छ, अच्छ, विमल; राष्ट्रव्यापिन्, देशव्यापिन्; प्रत्यायनम्; अतिक्रुध्;

These Also : blackball; unreasonable; unorthodoxy; false start; turn Queens evidence; turn States evidence; turn Kings evidence; contradiction in terms; ace; against; against law; anomalous;